Konec konvenčních motorů?

Evropská unie neustupuje od svého ambiciózního plánu čisté mobility. Do roku 2021 by podle EU každá automobilka měla všemi vyrobenými automobily průměrně vypouštět maximálně 95 gramů CO2 na ujetý kilometr.

Průměrné množství vypuštěných emisí bylo v minulém roce podle zdrojů asociace ACEA zhruba 123 gramů CO2 na kilometr. Do roku 2021 by to však podle plánu EU mělo být o 20 % méně. Je tedy zřejmé, že tento cíl si vyžádá enormní investice, a to jak u automobilek, tak i co se týče infrastruktury. Hlavním důvodem této politiky je podle našeho názoru zmírnění globálního oteplování. Menší závislost na ropných produktech a zlepšení životního prostředí jsou zde vnímány pouze jako pozitivní doprovodné jevy. Podle ekonomů však tato politika bude mít i stinnou stránku, a tou je zvýšení cen vyráběných automobilů. Podíl osobních aut na celkových emisích CO2 je přitom pouze 0,2 %. Evropa navíc zůstává v boji proti globálnímu oteplování stále osamocena.

Elektromobil

Automobilky se shodují, že řešením budou elektromobily, hybridní vozy nebo vozy na stlačený plyn (CNG). Všechny tyto alternativy však stále mají řadu technických nedostatků. U elektromobilů je to nedostatečný dojezd a délka nabíjení autobaterie, u vozů na CNG je to zase nedostatečně vybudovaná infrastruktura čerpacích stanic. Podle Českého plynárenského svazu (ČPS) je v České republice zatím 85 CNG stanic, přičemž veřejně dostupných konvenčních stanic na benzin a diesel je kolem 3 800.

Někteří výrobci tak na regulaci reagují po svém. Chtějí se soustředit na takzvaně hybridní vozy, které na testovací trati mohou dosáhnout velmi nízké spotřeby benzinu nebo nafty. Domníváme se, že problém však nastává, pokud má auto ujet vzdálenost delší než 20 kilometrů. Rozdíly v údajích o normované a reálné spotřebě paliva totožného auta se tak pravděpodobně nadále budou zvyšovat.